Výhrady českých vydavatelů ke stanovisku EDPB k modelu „souhlas nebo zaplať“ používanému velkými online platformami
Tisková zpráva
Praha 10. června 2024 – Čeští mediální vydavatelé zastoupení v profesních asociacích Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) a Česká unie vydavatelů (ČUV) mají vážné výhrady ke stanovisku zveřejněnému v polovině dubna Evropským sborem pro ochranu osobních údajů (EDPB) týkajícího se modelu "souhlas nebo zaplať" v kontextu GDPR. EDPB uvádí, že volba uživatele mezi souhlasem s cookies, nebo platbou za přístup k obsahu není u velkých platforem ve většině případů přípustná, protože nesplňuje kritéria platného souhlasu podle GDPR. SPIR s tímto závěrem EDPB hned z několika důvodů nesouhlasí.
Stanovisko Evropského sboru pro ochranu osobních údajů (EDPB) se zabývá tím, zda je platný souhlas se zpracováním osobních údajů pro účely behaviorální reklamy, pokud je uživateli nabídnuta volba mezi platbou za obsah a souhlasem s užitím osobních údajů uživatele, kterou stále více na své služby nasazují jak velké online platformy, tak řada evropských vydavatelů, včetně těch v České republice.
Vydavatelé mají ke stanovisku EDPB řadu výhrad, které jsou uvedeny podrobně ve společném stanovisku. V něm uvádíme, že není možné po vydavatelích spravedlivě požadovat, aby nabízeli svůj obsah uživatelům zcela zdarma a bez oprávněného nároku na jakoukoliv kompenzaci. Náklady na tvorbu obsahu vždy představovaly významnou položku rozpočtu každého vydavatele. Přestože se někteří uživatelé mohou nesprávně domnívat, že tento obsah konzumují zcela zdarma a bez jakýchkoliv podmínek, není tomu tak. V naprosté většině případů vydavatelé vždy umožňovali konzumaci svého obsahu ve spojení s výnosy z reklamních sdělení, která jsou uživatelům zobrazována. Primárním zdrojem příjmů vydavatelů je reklama, a to především tzv. cílená, díky které je možné doručit reklamní sdělení uživatelům, kteří mohou mít o inzerovaný produkt nebo službu skutečný zájem. Díky tomu nedochází k plošnému, náhodnému zobrazování necílené reklamy, která je pro uživatele zbytečná a zcela se míjí s jejich zájmy a potřebami. Jedná se o soubor obdobných výhod, jako v případě personalizovaného obsahu, kdy právě díky cílení je uživatelům přednostně zobrazován obsah, který je pro ně více relevantní.
V kontextu diskuse nad podporou evropského digitálního prostředí nelze přistoupit na to, aby byly vydavatelům upírány jejich oprávněné zájmy či základní práva svobodně se rozhodovat, za jakých podmínek budou provozovat své služby v mezích platných zákonů. Otázka osobních údajů nemá být posuzována izolovaně a dogmaticky, nemá ignorovat ekonomickou realitu, kdy je fakticky vytvářen nátlak na provozovatele služeb, aby své služby buďto nabízeli za finanční úplatu či je poskytovali zcela zdarma, a to bez jakýchkoliv podmínek a omezení. Takový tlak regulátorů přitom dlouhodobě zvýhodňuje např. provozovatele dezinformačních a propagandistických webů, jejichž financování totiž často není závislé na příjmech z reklamy a svůj obsah tak mohou šířit prakticky zadarmo. Tímto způsobem se jejich obsah dostává k co možná největšímu množství čtenářů.
Vydavatelé by očekávali, že v takto zásadních postojích bude EDPB připravovat svá stanoviska za spolupráce všech dotčených orgánů, s řádně provedenou veřejnou konzultací, do které se mají možnost vydavatelé a další relevantní subjekty transparentním způsobem zapojit a posléze, v souladu se zásadou proporcionality, zhodnotit všechny aspekty a hlediska, včetně základního práva na svobodu podnikání vyplývajícího z Listiny základních práv Evropské unie.